Me battre pour?

Právě letím domů, ale jestli v téhle debil Francii padá sníh, sedím na letišti a čekám.

Tři vločky = panika.

Tak zatím čtěte z Amienské černé kroniky:

V pondělí jsem musela na ty "konzultace" ohledně diplomky. Ta paní na mě 40min křičela, že tomu nerozumí, že píšu moc složitě, že používám složité výrazy jako appréhender místo comprendre (jsou to synonyma - jen to první je "le français soutenu"). Nadávala mi za spoustu věcí, nechci to tu všechno rozebírat, težce to nesu (ale v podstatě z toho vyplynulo, že nejsem ani štěnice hodná zašlápnutí).

Například na mě hýkala, ať jí vysvětlím jeden odstavec, který si evidentně nepřečetla do konce, když jsem jí ho vysvětlovala, hýkala na mě, že melu nesmysly a že jsem zabejčená, že takhle to spolu nikdy nenapíšem (?!?! Byla jsem nejpokornější na světe, protože jsem se opravdu bála!). Jala se milý odstavec přepisovat, a když došla na konec, zjistila, že celou dobu ryla do něčeho úplně mimo. Takže to shrnula slovy "tak dobře, tenhle byl dobrej".

Vylezlo z toho, že jí teď musím jednou za 4dny poslat 3 strany!!! Ano, nedělám si pr...

Po téhle koupeli jsem brečela jak mimino, a na chodbě mě sebrala jiná učitelka a vzala do svého kabinetu, kde mě přesvědčovala, že "těžké věty" (phrases lourdes) ve smyslu stylově nehezké (ale pozor to zn. gramaticky i logicky správně! jen "nehezké") píší mnohem horší i Francouzi a že asi Marie Dollé křičela zbytečně, že jí zřejmě ujely nervy. Že se na to mám vyprdnout, pokusit se pochopit, co po mě tamta chce, a tiše to napsat.

Dneska ráno jsem měla s tou M. Dollé kurz (šla jsem tam s velkým nadšením, samozřejmě), po kterém se na mě vrhla, div že mě nezačala objímat a: prý z toho nemohla spát, a prý jí to moc mrzí, ale ona je holt hrozně netrpělivá a výbušná... a my máme jenom 3 měsíce. A že ztrácí nervy, když musí něco vysvětlovat. (Učitelka??!!) A že jestli bychom to mohly smazat, že no, tak jsme se pohádaly (já se nehádala, ona řvala na mě!), ale tak začneme nanovo. A že ví, že to ve mě je, takže proto... jako naléhá:D.

Tak asi tak...

... držte palce, že snad jsem na cestě do Markovy náruče!