To to trvalo

Přijedete do Francie, a nemáte kontakt s nikým, než se ctěným doručovatelem... Pže Frantíci ještě nedostavěli kolej :-) a tudíž nemáte net. Nemáte taky ani pod čím spát, protože vystvětlete Frantíkům, že deku by Vám snad na pobyt mohli půjčit...když už jedete /letíte 1000km z Čech, nebo 12000 z Číny.
Takže ale postupně.
Ctěný doručovatel - pro neznalé = téměř táta a já jsme vyrazili 22.9. v 7.30 na cestu do Amiens:

Tak tady měly bát fotografie, ale protože dementní frantíci tu mají zablokovaný kde co, tak prostě nebudou... Snad na koleji to půjde, jinak si hodím mašli...a to asi abyste mě za 10 měsíců podle ní našli!!!


Trvalo to necelých 10 hodin a
byli jsme tam. Umíme číst v mapě, a navíc jsme šikovní obecně. Cesta
byla kromě smutku to nejjednodušší zatím.

Tady foto ctěného doručovatele (později večer 22.9. v milé restauraci
na břehu kanálů...), kterému touto cestou, zvěčněním, děkuji za to, že
mě do Amiens odvezl, jinak totiž navím, jak bych sem se všemi věcmi (a
to i bez deky podotýkám znovu) doletěla a dojela a vůbec všechno: Tak foto nebude, ale můžete si ho představit a namalovat :-)

Pokojíček na první noc byl luxusní ve starofrancouzském
stylu. Luxusní i jen se dvěma hvězdičkami!!! A kytička je moje, tu jsem
narozdíl o deky vezla... Opět volám vaši představivost.

A velmi pozitivní první Amienské ráno...
Ale přes den je krásně a svítí slunce, zatím... No asi víte, jak vypadá mlha, ne?

Od té doby mi začly galeje, ale nikoliv školní - ty administrativní.
Papír, na který potřebujete další papír a další a další, takže hloupý
zápis s výrobou kartičky vás stojí dva dny. Vive počítače, které to zdá
se Frantíkům více komplikují než usnadňují.
Pak taky pár nákupů, třeba hrnec... a kabel k netu, kterýžto zatím ale
není....
Je toho hodně a s takovým spožděním se to blbě vypráví, takže o to
nejlepší jste asi přišli... ale určitě se najde i další.
Pod prvními dojmy, nevznikají umělecká díla, ta přijdou až později. Jinými slovy pardon, příště se polepším.