Čistič bot a básnící toaleta

Nevím, zda jste ještě sledovali/y (Totiž vlastně nevím, jaký podíl sledujících jsou muži!) diskusi okolo téhlě věcičky. Vyfotila jsem ji znova, nyní ve fialovém. Uhodla to maminka, kdo jiný (no, lemuři a Alenky, neříkala jsem Vám, že se máte zeptat maminek, ty přece dobře ví, co...)!

A je to tedy na čistění bot!

Jo pokud jsem to ještě neřekla, a vy jste to ještě nevyrozuměli, tak tohle jsou moje dveře. Jo tenhle dům si tu hodlám koupit:). Zatím, protože jsem ještě nenarazila v vkusné dveře v barvě moře.

Dveře mě vedou ještě k jedné poznámce ohledně Francouzů (Jsou bizarres, ale to víte!). Všechny příkazy ohledně čistoty tu chytly poetický nádech, takže na záchodě vás sama toaleta prosí ve verších (!), abyste ji spláchli a na dveřích do hospody jsem tuhle viděla:

"Je suis la porte qui se ferme toute seule." tedy "My (zde přítomné dveře) se zavíráme samy."

No, připadá vám tenhle národ normální? Úplně chápu Stephena Clarka a jeho Merde! a lituji, že neoplývám jeho vtipem protože vyrejžovat se na tom asi dá:) - když se spokojíte s faktem že píšete Hovno! (Citliví prominou, ale toto je jeden zmožných překladů slova merde, takže jde vlastně jen o -lehce zneužitou- citaci.)

P.S.: A víte, že ve Francii se kniha Merde! vysmívající se samotným Francouzům dobře prodává? Ptáte se, jak to? Tak takto, že jsou tak nabubřele hloupí, že je jim jedno co, ale hlavně, že se o nich píše:). Ale to nemám z vlastní hlavy, ale od RiP, se kterým jsme se ferdům smáli 31. 10. 2009 mazlíce se s hafátky.